Crack Camel – EPP akrobat - dvouplošník od RC-factory.

Na jaře roku 2017 jsem byl firmou RC-factory požádán o test jejich nového modelu, který byl právě uváděn na trh. Protože nemám příliš v lásce rychlotesty, dal jsem si s napsáním tohoto článku na čas a píšu jej, až když už mám s letadlem něco nalétáno a kdy si vyzkoušel s letadlem létat někdo jiný a vůbec když jsem posbíral provozní zkušenosti při létání s ním.

Co říká o modelu výrobce na svém webu:
Crack Camel opět posouvá dosavadní hranice! RC factory & Twisted Hobbys se fantastickým způsobem podařilo přenést pocit a koncept stíhacích letounů z první světové války a jejich odvážných pilotů. Zákazníci nás požádali, abychom vytvořili důstojného soupeře známého letounu Crack Fokker, aby spolu mohli závodit v 3D létání a vést letecké souboje. Široký rozsah rychlosti a snadná akrobacie umožňují více zábavy, než si dokážete představit - náš Crack Camel vás rozhodně nezklame!

Podívejme se na konstrukci modelu blíže. Trup má velmi promyšlenou konstrukci sestávající z dvou půlek podélně rozděleného trupu, jež dále obsahuje překližkovou klec, na té jsou připevněny motor, regulátor, akumulátor a podvozek. Střídavý motor je upevněn pomocí zadní montáže. Další částí trupu je jen odnímatelný kryt kabiny, také z Elaporu. Díky tomu je umožněn přístup k loži pro pohonný akumulátor. Serva směrovky a výškovky jsou vložena do ocasní části trupu a kormidla ovládají krátkými drátovými táhly. V horní části trupu je mechanismus vlečného háčku s ovládacím servem, do spodní části trupu lze vestavět servem ovládaná dvířka nákladového prostoru pro užitečný náklad, jako je například parašutista, bonbóny pro odhazování na modelářský leteckých dnech atp.
Pokusím se jeho tvrzení potvrdit, případně vyvrátit.

Do stavby jsem se pustil prakticky okamžitě, když k nám domů dorazila krabice s modelem a kompletní výbavou. Po vybalení jsem zkontroloval úplnost stavebnice a pak prakticky ihned jsem vytiskl podrobný návod ke stavbě, jenž jsem si stáhl ze stránek výrobce - www.rc-factory.cz. Návod je obrázkový s anglickými popisy je velmi přehledný a se stavbou si poradí i mírně pokročilý modelář. Návod obsahuje 103 obrázků a na poslední stránce i pravítko, tak aby modeláři z „palcové“ části světa získali metrické měřítko. Dobrý nápad. Z úvodní stránky se dozvíme technická data modelu: rozpětí 875 mm, délka 720 mm, hmotnost 250 g, pohonné baterie 2-3S Li-pol 600 mAh. Na titulní stránce návodu chybí doporučená výbava, tu se však dozvíme na webu výrobce, případně na samotné krabici. Výrobce doporučuje motor o výkonu 60 – 100 W, regulátor 10-12 A, vrtuli 8x4 až 9x5 a čtyři serva o hmotnosti 6g. K modelu jsem od výrobce obdržel doporučenou běžnou výbavu, kterou lze od něj, prostřednictví e-shopu, zakoupit. Konkrétně to byl T-motor AT 2206-17 KV 1500, vrtule GWS 8x4, regulátor T-motor T10A a čtyři serva Gening D561. Jako přijímač jsem použil to, co bylo v šuplíku přijímač Futaba R6106. Pohonné baterie jsem též používal, co dům dal. Byly to tříčlánky o kapacitě od 350 do 450 mAh.

K vlastní stavbě. Na obrázku číslo dva doporučuje výrobce rozchodit panty na všech řídících plochách a to metodou ohnutí o 180 stupňů a zatížení po dobu jedné hodiny, je to fungující metoda. Já to ale po zkušenostech dělám tak, že přežehlím modelářskou žehličkou, nastavenou na druhý stupeň, ohnuté panty, tím se lehce ztenčí a výsledek je stejný ne-li lepší. Chce to jen trochu opatrnosti. Pak už jsem postupoval v souladu s návodem. Vyztužil jsem uhlíkovým páskem výškovku a po jejím přilepení k vodorovné zadní části trupu vyztužil uhlíkovými tyčkami i tu. Následovala práce na sestavení přední svislé části trupu i s kozlíkem pro horní křídlo.

Dvojplošník je přeci jen trochu složitější a navíc Camel má krátký trup vpředu a tak je zde vše pěkně namačkáno, včetně výztuh a zesílení překližkou pro uložení jak horního, tak spodního křídla. Pak jsem podle návodu rozřízl trup, tak aby so do něj dala vlepit vodorovná trupová část i s výškovkou. Už při této operaci se do vznikajícího letadla instalují serva, v tomto okamžiku servo výškovky. Od obrázku 21 návod popisuje lepení výztuh. Této operaci musíme věnovat náležitou pozornost a ne bezhlavě řezat uhlíkové tyčky, k tomu nám napomůže přiložený předpis na řezání uhlíkových tyček. Následuje montáž vyztuženého spodního křídla včetně vzpěr. Na postupu stavby je velmi sympatické, že se dá model hodně dlouho stavět na vodorovné desce, tak, aby byl výsledkem nezkroucený stroj. Dále se lepí se horní část trupu. Aby nedošlo k nepřesnostem při lepení, protože v tuto chvíli už vzniká prostorový objekt, je v horní části trupu vlepena uhlíková pásnice s velkým přesahem, který se lepí do spodní části. Tak nedojde k nepřesnému slepení celku. Následuje montáž směrovky. Tady bych měl drobnou kritiku k tomu, že oba kusy lze k sobě slepit nepřesně. Slušely by tomu nějaké drobné výstupky, které by zabránily nepřesnému slepení. Jde to oblídat, ale není to tak pohodlné. Směrovka je pak směrem k výškovce též vyztužena uhlíkovou tyčkou. Aby se nám trup nekroutil, tak se v tuto chvíli na něj lepí velká motorová přepážka. Ta je vtipně odlehčena siluetami hvězdicového motoru. Následuje slepení krytu motoru, je osmiúhelníkový. A pouze se nastrčí na motorovou přepážku a na několika místech přichytí vteřinovým lepidlem, tím je ostatně lepen celý model.

Velmi zajímavě je řešen podvozek. Kola jsou slepena z překližkových vylehčených výztuh, potažena tenkým EPP, který dává diskům kónický tvar a to z obou stran.Celek je pak obut do EPP pneumatik. Vypadá to skvěle a je to navíc funkční. Podvozkové nohy jsou tvořeny uhlíkovými tyčkami 1,5 mm, osa kol je ze stejné tyčky. Vše pak vypadá velmi věrohodně, jako u velkého vzoru.

Co je u letadel firmy RC-factory obvyklé a potěšující, je promyšlená bižuterie. Což oceníme při montáži táhel, která jsou proti trupu vzepřena elegantními průchodkami tak, aby je táhla ovládající výškovku a směrovku, neprohýbala. Po montáži zbylých serv a táhel k nim nám dochází k zalepení mezikřídelních vzpěr a nakonec i horního křídla. To pak pouze propojíme táhly se spodními křidélky. Je s tím trochu víc práce, je to prostě dvouplošník. Nakonec namontujeme motor s připojeným regulátorem, zapojíme přijímač, naprogramujeme vysílač a model je hotov.

Zbývá jen doplnit dodanou siluetu pilota. Tu jsem si lehce poupravil. Vyfotil jsem se v letecké kukle, trochu upravil obrázek v grafickém editoru, vytiskl levou i pravou stranu a nalepil ji na dodanou siluetu. Ještě jsem obarvil vlající šálu na žluto a pak jsem se zalepil do modelu. Trochu jsem si pohrál.

Pak jsem do modelu poprvé zastrčil pohonnou baterii, šlo o tříčlánek o kapacitě 350mAh. Nešlo to moc snadno. Model má krátký čumák a tak je baterie umístěna docela těsně za motorovou přepážkou, částečně pod ozdobným krytem motoru. Když po několikerém vložení zjistíte pár fíglů, jak na to, jde to pak snadněji. Hmotnost modelu mi ve výše zmíněné konfiguraci vyšla 232 gramů. Což je parádní, výrobce totiž uvádí 250 gramů. Málokdy se mi podaří vejít do výrobcem doporučené hmotnosti. Je to samozřejmě dáno nižší kapacitou baterie použil jsem 350 mAh a výrobce stanovil spodní hranici na 400 mAh. V této konfiguraci však i těžiště odpovídalo výrobcem doporučované poloze.

Hned druhý den jsem měl čas, počasí bylo příjemné, moc nefoukalo a tak jsem se sám pustil do zalétávání. Syn Marek totiž nebyl doma. Hned při prvním startu a drobném dotrimování jsem byl velmi příjemně překvapen ovladatelností a rozsahem rychlostí Crack Camelu. Model se dokáže při plné ovladatelnosti přímo ploužit po obloze. Dokonce pokud vane lehký vítr tak i z pohledu proti zemi stojí. Avšak pokud přidáme plný plyn, tak se rozjede velmi svižně. Nemusím snad dodávat, že má velký přebytek výkonu a visí tak na 30% plynu. Zvládne výkruty kolmo vzhůru bez omezení. Díky velkým výchylkám křidélek na obou křídlech točí velmi rychlé výkruty. Díky plovoucí směrovce letí i takto lehký model hodně utaženou spirálu, která připomíná vývrtku. Výškovka má také velké výchylky a tak přemet o průměru cca 2 metry není problém, při troše šikovnosti se s modelem dají létat i 3D překlápěčky přes výškovku. Samozřejmostí jsou i příjemné vlastnosti v nožovém letu, je to nejen díky plochému trupu, ale také díky celkově velmi promyšlené konstrukci. Na vysílači jsem si pak nastavil asi 30% výchylky, abych mohl model půjčit i méně zdatným pilotů a také pro pohodové létání. Pokud je totiž model vytrimovaný, tak letí prakticky sám. Na nějakých 25% plynu je to pohodový krásně letící dvouplošník. Co se mi hodně na modelu líbilo, že při těžišti v poloze doporučeným výrobcem, model létá i na zádech téměř bez nutnosti tlačení. Je prostě neutrální skoro jako velký akrobatický model. Neuvěřitelné. Model také velmi dobře startuje a to i z trávy. Je to hlavně díky jeho velkým maketovým kolům. S modelem jsem si příjemně polétal. A protože když cestujeme na závody obřích akrobatů, je dobré si s sebou něco vzít na večerní polétání, tak jsem si vzal Camela s sebou. A létal s ním po skončení soutěžních kol v Německu a na Slovensku na EAC závodech. Model se líbil a zaujal, někteří piloti si ho půjčili a létali s ním, až nám došly baterie. Velmi oceňovali rozsah rychlostí, obratnost, schopnost 3D akrobacie a vůbec rychlé reakce na povely pilota.

Model je prakticky nerozbitný, což jsem několikrát vyzkoušel při pokusech o 3D létání a když mi došly baterie, tak model několikrát spadl po ocase, na záda i na kola. Jedinou věc, kterou jsem musel za celou letní sezónu opravovat, byla výměna uhlíkové podvozkové nohy, kterou jsem při jedné z havárií zlomil. Dále jsem pouze opravoval přilepení motorového krytu. Ten je přece jen víc namáhán, hlavně při vkládání baterie. Model stále létá a patří k mým nejoblíbenějším strojům. Jednoznačně jej mohu doporučit, výrobce ne svém webu říká pravdu Crack Camel vás rozhodně nezklame.

Napsal, fotografoval, sestavil a létal: Vladislav Plichta
Turnov 2017

ZPĚT - BACK.