Clik R2 SuperLITE - halový akrobat.


Před začátkem halové sezóny 2016-17, jsem navštívil firmu RC-Factory, abych se seznámil s novinkami pro nadcházející halovou sezónu. Po krátké debatě se spolumajitelem firmy, Janem Sedláčkem, jsme se dohodli, že udělám test na jejich staronový model Clik ve verzi R2 SuperLITE. Ještě jsme se dohodli, že test bude obsahovat zkušenosti se stavbou i zkušenosti s modelem při soutěžním létání. Po dohodě jsem si tak odvážel domů náhodně vybranou stavebnici modelu Clik R2 SuperLITE ve zbarvení dark blue.
Jde o nástupce velmi úspěšného modelu Clik a Clik EVO, který je určen především do haly pro létání akrobacie. O proti minulé generaci je použit 4mm silný extrudovaný polypropylén (dále jen EPP) a uhlíkové výztuhy. Předchůdce byl totiž vyroben z depronu. EPP díky své houževnatosti vydrží mnohem tvrdší zacházení než model z depronu, což je konstrukce vhodná pro začínající a rekreační halové piloty. EPP je také lehčí než depron, díky čemuž vychází letová váha nižší. Další výhodou EPP je jeho drsnější povrch, který má větší odpor vzduchu a letí tak při sestupných obratech mnohem pomaleji dolů, což je žádoucí a umožňuje tak dosáhnout pomalejšího a vyrovnanějšího letu. Verze R2 má navíc vyšší trup a nově přidaný T-kanalizér. Tyto skutečnosti dávají modelu velmi dobré letové vlastnosti v nožovém letu a integrovaných obratech. Model má velmi předvídatelnou a lineární odezvu na výchylky kormidel, ve všech letových polohách. Tolik komentář výrobce k nové verzi R2. U výrobce je možné koupit i doporučené vybavení modelu. Tedy 3 serva D541, motor AT 2201-21, 6A regulátor tiger a vrtuli.



Stavebnice modelu je dodávána v kartonové krabici s vkusným potiskem. Na ní jsou uvedeny informace o potřebném vybavení a vůbec všechny údaje o modelu. Uvnitř najdeme nejen precizně vyřezané potištěné díly modelu z EPP, ale i všechny potřebné výztuhy a táhla z uhlíkových tyček různých průměrů. Dále pak je přiložena výborně zpracovaná bižuterie včetně miniaturních podvozkových koleček. Podrobný návod ke stavbě lze získat na stránkách výrobce a to jak v českém tak anglickém jazyce. Jde o obrázkový návod s krátkými popisy, které pouze upřesňují některé detaily stavby. Pokud se někde něco lepí, je o tom, u příslušného obrázku - operace, zmínka. Já jsem pro účely testu a stavby modelu soubor stáhl a vytiskl. Do návodu, který jsem víceméně plnil krok po kroku, tak jak jej výrobce uvádí, jsem si psal poznámky ze stavby a případné nejasnosti.





Stavba začíná „rozhýbáním“ pantů křidélek a výškovky. Ty jsou vyrobeny zeslabením EPP. Výrobce doporučuje ohnout kormidla o 180 stupňů a nechat to v této poloze minimálně jednu hodinu. Moje zkušenost ze stavby jiných modelů však ukazuje, že je lepší takto ohnutý pant lehce přežehlit teplou modelářskou žehličkou. Tím dojde k zeslabení EPP a vytvoření velmi pevného pantu. Chce to vyzkoušet, protože když přeženeme teplotu žehličky, tak dojde k oddělení kormidla a to samozřejmě nechceme. Další operací je vyztužení křidélek a výškovky dodaným uhlíkovým páskem 3x0,5 mm. Ten vtlačíme do předem vyfrézované drážky ve tvaru vlnovky. Následně jej pak zalepíme řídkým vteřinovým lepidlem. Tím získáme velmi pevná kormidla. Následuje přilepení výškovky k vodorovné zadní části křížového trupu a přilepení křídel. Pak se vyztužují křídla na náběžné hraně a u odtokové hrany, těsně před pantem křidélek a to opět páskem 3x0,5 mm. V této fázi stavby se vyztužuje i vodorovná zadní část trupu a to uhlíkovými tyčkami o průměru 0,8mm a délce 500mm. Vše se lepí vteřinovým lepidlem. Pokud je vyztužení vtlačeno do předem připravené drážky používáme řídké vteřinové lepidlo a aktivátor. Dále přilepíme přední vodorovnou část trupu a do předem připraveného otvoru zalepíme servo výškovky. Celou tuto část modelu lepíme na čisté vodorovné ploše hlavou dolů. My máme pro tyto účely vyrobenu vyztuženou desku – krabici, proříznutou tak, aby se do ní dal zastrčit a položit model i s nalepenou svislou vrchní částí trupu. Další operací, kdy model už dostává ty správné tvary, je přilepení spodní svislé části křížového trupu. To jde bez potíží. Firma RC-factory totiž vyrábí stavebnice opravdu „blbuvzdorné“ a tak nic nelze zalepit jinak, nebo křivě. Stavba je prostě radostí. Dále se pak uhlíkovými tyčkami a dodanou bižuterií vyztužuje celý model. Následuje montáž páky ovládání a táhla výškovky. Dodaná bižuterie a jakési ultralehké plastové kulové koncovky fungují skvěle a navíc pevně drží v páce kormidla. Na straně serva je použit klasický blimp, takže nastavení délky táhla je velmi jednoduchá operace. Jen si musíme dát pozor při přitažení šroubku, abychom jím nepřerušili uhlíkové táhlo výškovky o průměru 0,8mm. Při vytváření příhradové konstrukce mezi vodorovnou a svislou částí trupu jsem s potěšením kvitoval, že výrobce v návodu uvedl řezací plán pro uhlíkové tyčky – výztuhy. Další pomoc pro stavitele modelu je, že nic na trupu nemusíme odměřovat, protože tam kde se výztuhy mají opírat o trup, je vždy připravena dírka. Stavba jde tím velmi rychle a je to opravdu radost stavět. Následuje montáž podvozku, za použití miniaturních koleček. Ty nejsou třeba, lze startovat i jen z bačkor, ale já jsem se rozhodl pro účely testu postavit model tak, jak jej výrobce vymyslel. I když to znamená pár gramů navíc. V tuto chvíli můžeme Clika otočit a postavit na kola, osadit servo křidélek a táhla. Systém je stejný jako u výškovky, navíc je v bižuterii i oboustranná páka. Ta se přilepí na servopáku a pojistí nití. Následuje montáž serva směrovky a zalepení svislé části trupu s již zalepenou černou kabinou. Po té přilepíme kýlovku se směrovkou. Je to jeden kus a nesmíme zapomenout rozchodit pant. A vzpěru mezi výškovkou a směrovkou z uhlíkové tyčky. Následuje montáž táhla směrovky, to je stejně jako táhlo výškovky opřeno v několika místech o trup. Opření je vyrobeno jako speciální bižuterie, kdy táhlo prochází otvorem v malé destičce, která je zastrčena a přilepena do trupu. Pokud by táhlo nebylo a několika místech takto opřeno, docházelo by k jeho prohýbání, což by prakticky znemožnilo řízení modelu. Zbývá zalepit výztuhy-brzdy na křidélka a výškovku z černého zubatého EPP. V tuto chvíli je čas na zalepení plůtků na křídla. Je to vždy dvojice na každém křídle, též z černého EPP. A dále pak T-kanalyzéru včetně výztuh. V tuto chvíli je už model kompletní a zbývá jen přilepit lože motoru a namontovat motor. I tady byl výrobce pečlivý a lože resp. přední část modelu je již vyosena. Po namontování motoru a zapojení přijímače nezbývá než vyvážit model pomocí pohonného dvoučlánku LiPol. Já jsem použil LiPol dvoučlánek o kapacitě 240mAh. A těžiště mi vyšlo tedy 245mm od předku trupu. Ze zkušenosti však vím, že ani tato poloha baterií není definitivní a ukáže se až při vlastním létání.





Zálet jsem svěřil synovi Markovi. Přeci jen je to větší klid, když jej zalétne on, než já se svýma roztřesenýma rukama. Marek pouze dotrimoval lehce křidélka a nechal mě posunout baterku trochu dozadu. Doporučil mi zvětšit výchylku výškovky a řekl, že je to OK. Já jsem ještě naladil exponenciály u všech kormidel a začal poletovat. Model Clik ve verzi R2 je opravdu skvělý model a létá prakticky ihned po dokončení stavby.



Hmotnost modelu mi vyšla 123 gramů. Je to trochu víc, než povolených 100 gramů pro kategorii RCEA, ale skvělé letové vlastnosti modelu a jeho odolnost tento váhový hendikep víc než vyrovnávají. Pokud bych však nepoužil podvozková kola, lehce odlehčil kabeláž a serva, tak bych rozhodně snížil hmotnost modelu o nějakých 10-15 gramů. Což by modelu rozhodně prospělo. Avšak i v této neodlehčené variantě jde o model vhodný pro soutěžní létání v kategorii RCEA. Tato kategorie je vymyšlena pro začínající halové piloty, kteří potřebují odolný, lehce sestavitelný a výborně létající model. Všechny tyto vlastnosti model Clik R2 má a jako trenér halových akrobatů jej mohu jednoznačně doporučit.



Na závěr ještě k výbavě mého Clika R2: motor T-motor AT2202-32 s KV 2300; stařičký a několikrát použitý regulátor MGM 7A; vrtule uhlíková PT 9 x 2,5; 2 kusy serv Dymond D-45 pro výškovku a směrovku; pro křidélka GWS Pico STD a přijímač Futaba R6106 HTC. Z výčtu je zřejmé, že jsem opravdu použil vybavení „co dům dal“. Některé komponenty výbavy byly navíc už několikrát použity. Použitím menšího přijímače by se dal nějaký ten gram také ušetřit. Nicméně s letovými vlastnostmi modelu jsem spokojen. Prakticky bez tréninku jsem s Clikem R2 obsadil na 11.Turnovské halovce v kategorii RCEA 5.místo za „mladými vlčáky“, což považuji za skvělý výkon. ( viz. reportáž na jiném místě tohoto vydání).




Postavil, napsal a fotografoval: Vladislav Plichta
Zalétal: Marek Plichta
Turnov leden 2017

ZPĚT - BACK.