Brio 10 ARF- metrový akrobat na elektropohon.
Stavebnici letadla dostala redakce k otestování od firmy Astra model. Ta ji dováží do České republiky stejně jako ostatní výrobky firmy E-flite. Konstruktérem modelu Brio 10 je známý akrobatický pilot, trojnásobný světový šampión, Quique Somenzini. Brio 10 je totiž zmenšenina stejnojmenného soutěžního modelu kategorie F3A. Jde o dřevěnou, extrémně vylehčenou konstrukci, vyřezanou pravděpodobně laserovou technologií a potaženou nažehlovací folií, pouze kryty motoru a kabiny jsou laminátové. Námi testovaný model má rozpětí 1040mm, délku 1015 mm, plochu 21 dm2 , hmotnost včetně baterií se má pohybovat mezi 795 až 965g (to jsou údaje výrobce). Doporučovanými pohony jsou oběžky od firmy E-flite a to Park 480BL Outrunner 1020Kv, nebo Power 10 Brushless Outrunner motor 1100Kv s odpovídajícím střídavým regulátorem. Jako pohonné baterie má být použit tříčlánek lithyumpolymerových baterií o kapacitě od 1300 do 2100mAh. Pro řízení je třeba čtyř serv ve velikosti pico a alespoň pětikanálový přijímač.
Po rozbalení vkusně potištěné krabice zjistíme, že máme před sebou prakticky hotový, folií potažený model včetně bohaté bižuterie a návodu. Při kontrole jednotlivých částí jsem zjistil nedostatek. Byla povolená potahovací folie na některých dílech. To však je obvyklý jev těchto stavebnic, než se model dostane k zákazníkovi uběhne asi dost dlouhá doba. A navíc během transportu se mnohokrát změní teplota a vlhkost prostředí. Problém se dá vcelku jednoduše odstranit horkovzdušnou pistolí. Návod je v anglickém jazyce. Postup sestavení modelu je proveden metodou step by step, doplněný fotografiemi a tak není ani moc na závadu, že chybí česká verze. Stavba, lépe řečeno kompletace začíná montáží hlavního podvozku do trupu. Je to snadná operace podvozek se po naříznutí folie pouze přišroubuje k trupu. V něm jsou již zalepeny matky. Dále se namontují kola a bačkory – aerodynamické kryty kol. Z zmínku stojí systém jakým je návod napsán. Před montáží každého celku je vždy seznam co budeme potřebovat, tedy které díly a jaké montážní nástroje. Po namontování hlavního podvozku jsem dle návodu přilepil i neřízenou ostruhu. Pokračoval jsem prácí na křídle. To je dělené a je spojeno uhlíkovou trubkou, u odtokové hrany jsou dřevěné kolíky zapadající do připravených otvorů v trupu. Prvním krokem kompletace křídel je zavěšení křidélek na speciální lámací, papírové ( z netkané textilie ???) panty. To jde za pomoci řídkého vteřinového lepidla snadno. Křidélka dodaná ve stavebnici byla lehce pokroucena. Tuto závadu jsem odstranil pomocí horkovzdušné pistole, nakroucením křidélek na opačnou stranu. Konstrukce tento zásah bez problémů vydržela, folie se napnula a výsledkem byla rovná křidélka. Zbývalo namontovat serva křidélek, ovládací páky a táhla z ocelového drátu. Ta jsou na jedné straně opatřeny „Z“ ohyby, na straně serva je mosazný blimp. Zajímavostí je upevnění křídel. Jsou použity imbusové šrouby, kterými je křídlo zevnitř přišroubováno k trupu. Další operací je přilepení a montáž ocasních ploch. Vzhledem k tomu, že jak výškovka, tak směrovka jsou kompletně potaženy musíme nejprve v místech styku s trupem odstranit nažehlovací folii. Při zkusmém nasazení obou ploch jsem měřením i pohledem zjistil, že otvory v trupu jsou vyrobeny přesně a obě ocasní plochy sedí rovně. Po té jsem je přilepil k trupu. Protože výškovka je poměrně subtilní, konstruktér se zřejmě obával kmitání, tak je na obou stranách, zespodu vzepřena dvěma uhlíkovými tyčkami o průměru 1,5 milimetru. Nyní jsem se v návodu dostal do místa kde je popsána montáž motorové přepážky. Protože výrobce uvažuje o montáži různých pohonných jednotek, existují dva typy motorových přepážek a tedy dvě různé možnosti montáže motoru. První varianta je určena pro motor E-flite Park 480 Outrunner. Vzhledem k tomu, že jsem zvolil motor AXI 2808/24 Gold series, který je jak parametry, tak rozměry podobný, použil jsem variantu tuto. Jde o montáž na jakémsi vetknutém nosníku. Druhá varianta používá obrácenou montáž a v tomto případě je kříž přišroubován přes distanční tyčky přímo k motorové přepážce. Varianta první má navíc i tu výhodu, že motor lze podle potřeby posouvat vpřed či vzad, podle toho, jak to bude vyžadovat montáž motorového krytu. Příjemným překvapením je i to, že výrobce dodává ke stavebnici i vrtulový kužel, který samozřejmě navazuje na motorový kryt. V této fázi stavby zbývalo osadit servo vodorovné ocasní plochy, to je umístěno v zadní části trupu pod výškovkou. Naproti tomu směrovka má servo ukryté uvnitř trupu a náhon je dvěma lanky, z každé strany jedno. Veškerá bižuterie je ve velmi dobré kvalitě. K dokončení modelu zbývalo už jen osazení přijímače a vyvážení modelu tříčlánkovou baterií. Pro ni je v trupu lože, na něj jsem nalepil suchý zip, pro jistotu ještě využil otvorů v konstrukci a baterii ovázal oboustranným suchým zipem. Otvor v trupu zakrývá již hotová orámovaná průhledná kabina, k držení je použit systém západka a silný magnet. Poslední operací před záletem je naprogramování vysílače, nastavení velikostí a exponenciality výchylek kormidel. Tady nic nemusíme vymýšlet, protože návod pamatuje i na toto a jsou uvedeny všechny parametry jak pro velké, tak pro malé výchylky. Samozřejmě je v návodu uvedena i poloha těžiště.
Před popisem záletu ještě výbava modelu. Serva 2 x Dynam 8,4g, 2 x GWS Naro Pro, přijímač JR RS77S, motor AXI 2808/24 s vrtulí APC 9 x 6 SF, regulátor JETI ECO 25 a pohonné baterie 3 x LiPol Shark 1800mAh, nebo 3 x LiPol Yuntong 1500 mAh. V tomto vybavení vyšla hmotnost pod 900 g. Před záletem jsem ještě uskutečnil měření proudu, respektive výkonu motoru. K tomu účelu jsem použil nově zakoupený měřící přístroj od firmy Hořejší a to WATT'S UP. Na obrázku vidíme, že motor odebírá proud cca 25A což při napětí necelých 10V dává příkon asi 250 W.
Po kontrole všech důležitých částí modelu nastal okamžik prvního letu. Musím říci, že v tento okamžik nejsem nikdy úplně klidný. Ale můj syn Marek, náš zalétávací pilot, se tvářil poměrně klidně a odstartoval. Model bylo nutné trochu trimovat na křidélka. Při zkoušení akrobacie a letu na zádech jsme oba konstatovali, že musíme změnit vyosení motoru, a to trochu doprava a nahoru. Dále bude asi nutné posunout těžiště trochu víc dozadu. Následující den, po výše zmíněných úpravách, jsme provedli další lety. Model se choval teď neutrálně na zádech téměř nebylo nutno tlačit a po prudkém přitažení model držel stopu, stoupal kolmo vzhůru. Marek zkusil letět novou sestavu pro modely kategorie RCA. Model s přehledem zaletí všechny obraty této soutěžní sestavy. Působí stabilně ve všech obratech a to jak na břiše, na zádech, tak i v nožovém letu. Vývrtka není problém, spadne do ní snadno a stejně snadno ji lze zastavit. Přes to, že jde o poměrně malý stroj, chová se Brio podobně jako velký akrobat. Začátečníkům bych ho nedoporučil, ale piloti, kteří již zvládli nějaký hornoplošník řízený křidélky, si jej mohou klidně pořídit.
Pro doplnění ještě informace o době letu. Tříčlánek Yuntong 1500mAh, 6 minut akrobacie a tříčlánek Shark 1800mAh, 7,5 minuty akrobacie. Brio koupíte v modelářských prodejnách, nebo přímo u firmy Astra model (www.astramodel.cz) za 3889,-Kč. Technická data modelu: rozpětí 1040mm, délka 1015 mm, plocha 21 dm2 , hmotnost včetně baterií 795 až 965g, pohon elektromotorem o výkonu minimálně 250W.
Turnov - jaro 2007.
